Region Valencia, 2004

Vinařství regionu Valencia

Jan Stávek, ZF MZLU Lednice

 

Ve dnech 14. až 17. 3. jsem přijal pozvání španělské obchodní agentury IVEX k zajímavé cestě za poznáním vinařských regionů oblasti Valencie. Pozváni byli vybraní dovozci a žurnalisté z  Česka, Rakouska a Polska, aby se lépe seznámili s touto oblastí a nalezli přednosti zdejších vín.

 

 

Comunitat Valenciana

Comunitat Valenciana ( region Valencie ) je autonomní oblastí rozkládající se kolem přímořského města Valencia, které leží na východním pobřeží přibližně v polovině Pyrenejského poloostrova. Valencie je dnes třetím největším městem a druhým nejvýznamnějším přístavem Španělska. Historie osídlování sahá až do dob prehistorických. O rozkvět této oblasti se zasloužili, podobně jako v ostatních částech jižního Španělska, muslimští osadníci. V dnešní době je významným obchodním regionem především díky rozvinutému turismu, lehkému průmyslu, zahradnictví, vinohradnictví a vinařství. Zemědělství zaujímá významné postavení. Hospodaří se na rozsáhlých plochách od Středozemního moře až do vnitrozemí, a to především na citrusových a olivových plantážích, vinicích a mandloňových hájích. Ne nadarmo tato oblast získala pro svou pestrost a stálezelenost označení „Zahrada Španělska“. Postavení jednoho z nejvíce prosperujících regionů mu dává strategická poloha komunikační křižovatky mezi jednotlivými státy Evropy i ostatním světem. Díky klimatu, životnímu prostředí, kultuře a urbanizmu toto místa navštíví ročně 20 milionů turistů, čímž se stává nejnavštěvovanějším regionem ve Španělsku.

 

IVEX

Mezinárodní investiční a zahraničně obchodní agentura IVEX ( Instituto Valenciano de la Exportación ) je španělskou vládní organizací, která je podřízena regionálnímu ministerstvu obchodu a průmyslu. Vznikla za účelem podpory aktivit firem z regionu Valencie na trzích v zahraničí a zároveň ke koordinaci potenciálních investic ze zahraničí do tohoto regionu. Na světě existuje již 21 poboček a koncem minulého roku byla jedna z nich otevřena také v Praze za účelem zvýšení informovanosti o regionu a růstu vývozu výrobků do České republiky. Ze stejných důvodů agentura zorganizovala velmi zajímavou a rozsáhlou exkurzi pro novináře a budoucí obchodní partnery. V tomto článku bych se s vámi rád podělil o některé poznatky.

Neděle

Oficiální program exkurze začal schůzkou v hale hotelu Consul del Mar. Zde jsem se seznámil se svými českými kolegy. Pozváni byli: Zdeněk Reimann (Palamar bohemia), Luboš Kudrna (Budamont) a Pavel Romaňák (Pront-Invest). Česko-Rakousko-Polsko-Španělská výprava sestávala z 15 účastníků, včetně zástupců jednotlivých poboček IVEXu z Prahy, Vídně, Varšavy a Valencie.

Prvním bodem programu byla prohlídka města, při které jsme navštívili například secesní tržnici Mercado Central a Lonju – starobylé obchodní místo s přilehlou zahradou, kam jezdívali králové slavit svou svatbu. Na závěr prohlídky jsme zavítali do zábavního komplexu postaveného v odvážné moderní architektuře, kde se mimo jiné nachází Muzeum vědy a techniky a největší delfinárium v Evropě.

Po náročném programu jsme se přemístili do restaurace Casa Montaña, kde následovala hostina ve španělském stylu. Předloženo bylo několikero druhů předkrmů v podobě rozličných plodů moře, loupaných rajčat naložených v oleji, typické sušené šunky, oliv a sýrů, ke kterým bylo rozléváno svěží suché bílé víno z D.O. Valencia. Dále byla podávána bramborová kaše s česnekem, fazole s aromatickým kořením, čtvrtky brambor s velmi ostrou omáčkou tapas, smažené zelenino-rybí karbenátky, papričky plněné rybí pomazánkou, krvavé jehněčí kostečky s cibulí a na plátky nakrájené kalamáry, s nimiž jsme volně kombinovali červená vína Santa Rosa, reserva, 1999 a Finca terrerazo, 2001. Gastronomickou tečkou bylo množství tradičních dezertů s přírodně sladkým muškátovým vínem Casta Diva podávaným v grappa skleničkách. Nezbývalo než si zapálit doutník …

 

Pondělí

Cílem exkurze druhého dne byla jedna ze tří vinařských oblastí regionu Valencie, D.O. Alicante  představující 14 300 ha vinic a celkem 43 bodegas, tedy výrobců vína. Pro region typická a nejzastoupenější odrůda je Moscatel de Alejandría, dále pak modrá odrůda Monastrell. Z dalších odrůd jsou to Airén, Macabeo, Meseguera, Garnacha, Tempranillo, Bobal a Cabernet Sauvignon. Typickými víny této oblasti jsou Moscatel de Alicante nebo také Mistela (Alicante MUSCAT) - sladké dolihované likérové víno muškátového typu. Fenoménem je ojedinělé víno Fondillón vyráběné z odrůdy Monastrell, které vyzrává osm až několik desítek let v sudech. Do Anglie je potom dodáváno pod označením Alicante old wine. Svým charakterem se podobá vínům typu Portské, Sherry, Madeira a Tokaj, která se ve Španělsku označují jednotným heslem „vino generoso“ (tzn. zrající). Přesto, že obsah alkoholu v těchto vínech bývá kolem 16 % nejedná se o dolihované víno.

Vína Fondillón jsme měli možnost ochutnat jak ve firmě BOCOPA, kde nám byl nabídnut ročník 1970, tak v soukromém vinařství Salvador Poveda. Zde se jednalo o ročník 1944 natažený přímo ze sudu zvláštním bambusovým „koštýřem“.

Další zastávka byla spojená s obědem a ochutnávkou ve vinařství Valle del Carche. Degustace firemních vín probíhala během stolování. Mimo jiné se servírovalo tradiční španělské jídlo paella tentokráte s drobnými šneky. Na závěr se podávalo Orujo, což je destilát z hroznů podobný italské grappě.

 

Při poslední zastávce jsme se blíže seznámili s tamějšími vinicemi. Vinice jsou vedeny  v jednoduché drátěnce, na které je zároveň rozvedena závlaha (mimochodem už v té době – 15.3. se zavlažovalo), nebo tradičně na hlavu. Typický krajinný ráz je charakteristický mírně zvlněným terénem a střídáním čtvercových viničních parcel ohraničených nízkými kamennými zídkami s olivovými háji.

 

 

 

 

Úterý

Třetí den jsme zamířili do  D.O. Valencia, která je další vinařskou oblastí regionu Valencie. Zahrnuje 17 500 ha vinic, 66 vinařských obcí a 73 výrobců. Pěstují se zde odrůdy Macabeo, Malvasía, Merseguera, Moscatel, Pedro Ximénez, Garnacha, Monastrell, Tempranillo, Tintorera a další.

Prohlídka ekologického vinařství Fernando Francés zahrnovala návštěvu unikátních vinných sklepů z 18. stol., ve kterých se dodnes zachovaly kamenné podzemní nádoby na víno. Překvapila mě skutečnost, že hlavním enologem, stejně jako ve dvou předcházejících podnicích, byla mladá žena.

Po návštěvě vinařství J. Belda, které dodává své víno až do Jerez de la Frontera, jsme se vrátili odpočinout si do hotelu, protože ve 21:30 byla v plánu slavnostní večeře v restauraci Les Graelles a půlnoční ohňostroj u příležitosti konání tradičních městských slavností – Las Fallas, při kterých se vyvěšují pestrobarevná pouliční osvětlení, vyrábějí se figuríny v nadživotní velikosti a následně se zapalují uprostřed ulic.

 

 

Středa

D.O. Utiel – Requena, poslední z oblastí regionu Valencie čítající 40 000 ha vinic se 100 výrobci v 8 vinařských obcích, leží na náhorní planině západně od Valencie. Podnebí je zde spíše kontinentální, převládají hlinité půdy se silným obsahem železa (načervenalé zbarvení). Pěstují se zde odrůdy Macabeo, Mereguera, Planta Nova (nebo Tardana), Bobal, Tempranillo (nebo Cencibel), Garnacha, Cabernet Sauvignon a Merlot. Bobal je nejběžnější odrůda, která je původní, vzácně se nacházející jen ve španělských regionech. Tento kultivar poskytuje jedinečná svěží mladá růžová vína s výrazným ovocným aroma. Odrůda Macabeo poskytuje zajímavá bílá vína podobající se svou ovocností našim Chardonnay. Často tvoří základ pro výrobu šumivých vín.

Z technologického hlediska byla zajímavá zastávka ve firmě Murviedro, která má dvěstěletou tradici výroby vína. Aby získala nejlepší surovinu, uzavírá smlouvy s vlastníky nejvyhlášenějších vinic. Termín sklizně je pak stanoven dle analýzy polyfenolů v hroznech. Modré hrozny jsou zpracovávány buďto karbonickou macerací ve velkoobjemových tancích (na 25 tun hroznů) nebo klasicky ve vinifikátorech. Firma disponuje nejmodernějším analytickým zázemím, které se zaměřuje vedle běžných kontrol také na kontrolu barevných látek v hroznech, analýzu aroma apod.

V následujícím vinařství Coviñas vlastnícím 10 000 ha vinic jsme se mohli přesvědčit o výjimečnosti růžového vína z odrůdy Bobal. Vynikalo velmi intenzivním aroma lesních jahod. Na výrobu se používá jen samotok, což je v podstatě metoda krvácení. Španělé pak o výsledném víně mluví jako o „žloutku z vajíčka, tzn. o tom nejlepším z hroznů (samotoku).

Vinařství Torre Oria zároveň spadá pod kontrolu D.O. Cava. Zabývá se totiž výrobou šumivých vín vyráběných klasickou metodou - druhotným kvašením v lahvi - většinou z odrůdy Macabeo, s mírným přídavkem odrůdy Perellada. Šumivá vína zrají v lahvi několik let uložena ve speciálních sklepích buďto v setřásacích stojanech nebo volně v četných úhledných řadách nad sebou. Podnik je jedním z mála výrobců, který má v tomto regionu povolení na výrobu šumivých vín.

Poslední bodega Torroja nám vedle zajímavé ochutnávky vín poskytla pohled na typické španělské vinice s charakteristickým červeným zabarvením půdy. Dalším výrazným znakem jsou také nezmlazované několik desítek let staré košaté keře vedené na hlavu.

 

 

Závěr a poznatky:

-většina vinic je vedených jednotlivě na hlavu, réva nebývá příliš omlazována, většina starého dřeva zůstává a vytváří mohutné keře;  mladší vinice se vysazují do drátěnek na kterých je převážně rozvedena závlaha - pokud se ve Španělsku mluví o sudech, myslí se výhradně typ barique; každé vinařství produkující vína vyšší kvality tyto sudy používá, neboť vína jako jsou reserva a grand reserva musí dle zákona vyzrávat určitou dobu v dřevěných sudech. Používají se sudy francouzské, americké, ale také  sudy z maďarska a kazachstánu. Označení barique se na  etiketách  běžně nepoužívá

- ve většině podniků je cítit příliv mladé generace, která má moderní pohled na víno a zavádí nejnovější  technologie; na místa enologů, degustátorů a obchodních zástupců jsou dosazovány i ženy

- střední a větší výrobci mají poměrně dobře vypracovaný marketing, vybudované prezentační zázemí (informace o firmě, technologiích a jednotlivých vínech, degustační a prodejní prostory, ceny pro vývoz malo i velkoobchod)

- ze sortimentu byla  z 90- ti procent představována  vína červená, zřídka vína bílá a růžová; většina bílých vín postrádala ovocnost, některá hraničila až z mdlostí typickou pro jižní vína, na druhou stranu kvalita všech růžových vín byla překvapující.

 

 

Rád bych poděkoval agentuře IVEX, zvláště pak zástupkyni pro Českou republiku slečně Maríi Escarti za organizaci této exkurze a také svým přátelům Josemu Ochoa Lopezovi (Ministerstvo zemědělství v Madridu), Štěpánu Špoulovi a Haně Slánské (posluchačům ZF MZLU, toho času studujícím ve Valencii a Madridu) za seznámení s tradicí, kulturou a mentalitou španělských obyvatel.

© Enolog | stránky jsou aktualizovány za podpory Vinařského fondu ČR v rámci projektu „Enologický kroužek“ Vinařský fond ČR