Vína z Baskicka

DOC Txakoli de Bizkaia (Bizkaiko Txakolina)

 

Ing. Jan Stávek, Vinařský dvůr Němčičky

     Pokud se rozhodnete mluvit s obyvateli severovýchodního Španělska španělsky, téměř vždy budete upozorněni na fakt, že oni Španělé nejsou, že jsou Baskové. Tato autonomní oblast náležející ke španělskému státu využívá španělštinu až jako druhý úřední jazyk. Hlavním jazykem je tu baskičtina s poněkud nejasným původem. Separatistické chování a další specifické zvyklosti, jako například sdílení pocitu výjimečnosti, tvoří tento baskický národ velice svérázným a ojedinělým. Stejně tak se zdají zde vyráběná vína . Jejich vyjímečnost je možná dána i tím, že sousedí s dvěma nejvýznamnějšími vinařskými oblastmi v Španělsku. S Riojou na jihu a s Navarrou z východu.

 

     Biskajsko (Bizkaia) je jednou z provincií Baskického autonomního státu. Je situována na severu Španělska a zahrnuje rozsáhlou pobřežní oblast s výhledy na Biskajský záliv. Oblast je charakteristická spíše těžkým průmyslem, vedle kterého zemědělství a zvláště vinařství přežívá pouze sdružováním pěstitelů a udržováním letitých tradic. V 80. letech 20. století začalo Sdružení vinařů Txakoli (BIALTXA) s podporou vlády  s rekonstrukcí zdejších vín, která vyústila v roce 1994 DOC Txakoli de Bizkaia.

 

 

Budova ve které sídlí sdružení výrobců vín tohoto regionu

 

     Oblast je rozdělena na dva hlavní regiony Valle de Txori herri s městy ( Zamudio, Derio, Lezama, Larrabetzu atd.) a město Bakia, které je o něco  vzdálenější. Dále pak region kolem měst Gernika, Busturia s  Muxika or Kortezubi. Většina vinic je vysazována na svažitých kopcích v nadmořských výškách od 50 do 200 m n. m. Klima regionu ovlivňuje většinou severní vítr, který je na podzim vystřídán větrem jižním, teplým a suchým podobně jako alpský “fén” a velmi důležitým při dozrávání hroznů. Množství srážek činí 1000 až 13000 mm ročně, nejvíce srážek spadne v zimě a na jaře. Panuje zde vlhké, teplé antlantické klima. Většina vinic je vysazována na terasách ve sponu 3 x 1,5m nebo 2,5 x 1,1 m. Maximální povolený výnos je 13 tun z hektaru.

 

     Největší část produkce (až 90 %) tvoří bílé víno Txakoli. Toto víno se většinou vyrábí ze dvou doporučených odrůd a to Ondarrabi zuri a Ondarrabi zuri zerratia. Jedná se o vína se žlutavou barvou se zelenými odstíny. Aroma těchto vín je spíše primární, často s tóny čerstvého ovoce a travnatosti. Aromatický charakter vhodně doplňuje svěžest v podobě dostatečné kyseliny a zvláštní nahořklé dochuti, která je pro toto víno typická.

     Z více vyzrálých hroznů se vyrábí kategorie „bílé Txakoli kvašené v sudu“. Tato vína se vyznačují  intenzivnější barvou se slámovými nuancemi a aroma střední intenzity, které vyniká zvláštní komplexností ovocných a květnatých aromat.

     Txakoli rosé, tradičně známé jako „ojo de gallo“ musí obsahovat minimálně 50 % doporučené odrůdy Ondarrabi beltza. Dosahuje bledě jahodové až červenorybízové barvy. Aroma přechází spíše do drobných lesních plodů, zeleného pepře a zeleniny, což je typické pro použitou odrůdu. Chuť těchto vín je středně lehká, což jej předurčuje k běžnému pití na osvěžení.

     Červené Txakoli je víno vyrobené z odrůdy Ondarrabi beltza. Většinou se konzumuje jako mladé, kdy je jeho barevný výraz ve škále od třešní po fialky. Aromatický výraz tohoto vína je podobný jako u růžového vína stejné odrůdy - drobné ovoce s prvky zelenosti a pepře. Vzhledem ke komplexnosti těchto vín mohou být některá skladována déle v dřevěných sudech, což poté dává vznik vínům s mírnými aromatickými tóny po dřevě a toustech.

     v Biskajsku jsou vyráběna další dvě speciální vína, která sice nesou známku regionu, podléhají nařízením DOC, ale nesmí mít na etiketě uvedené TXAKOLI/TXAKOLIN/CHACOLÍ.

     Vendimia Tardía je víno vyrobeno z přezrálých hroznů z registrovaných vinic. Minimální procento alkoholu u těchto vín dosahuje 15 % obj. Vína mají minimální periodu zrání, která je dána lokálními nařízeními a je závislá na charakteru sklizně. Je to víno se zlatavou barvou a aroma přezrálého ovoce, kořenitosti a medovosti.

     Espumosos jsou vína šumivá vyrobena druhotnou fermentací v lahvi. Barva těchto sektů je většinou slámově až zlatavě žlutá, s obvyklými zelenými odlesky, aroma bývá svěží a ovocné se znatelnými prvky sekundárního aroma (citrusy, ananas, prvky oříškovosti).

 

Vinařství Zabala Txakolina

     Toto malé vinařství udržuje tradici výroby vína od roku 1874. Sídlí ve městě Bakio, o kterém se už v roce 1850 psalo v registrech jako o nejvýznamnějším městě produkce vína Txakolina. V dnešní době jsou v tomto vinařství kombinovány tradiční metody s moderními technologiemi. Převážná část vinic vinařství Zabala Txakolina je vysazována na pergolách (parra), ale výjimkou nejsou také klasické systémy vedení na drátěnce (espaldera). Tradiční postupy se zde udržují hlavně ve vinohradnictví. Zaujal nás například způsob vyvazování révy proutím nebo také šetrný přístup k některým agrotechnickým zásahům, používání dřevěných – akátových sloupků atd. Firma vlastní 1 ha vinic, z čehož ročně vyrobí 10 000 litrů vína, striktně v lahvích. Zde vyrobené růžové je bonifikováno technologií krátkodobé macerace, obvykle kolem 12 hodin a poté je rmut lisován standardním tlakem. Sdružení vinařů tohoto regionu, které zahrnuje téměř 80 výrobců má svého enologa, který během kampaně navštěvuje výrobce a radí jim jak správně technologicky vyrobit víno.

© Enolog | stránky jsou aktualizovány za podpory Vinařského fondu ČR v rámci projektu „Enologický kroužek“ Vinařský fond ČR